Jdi na obsah Jdi na menu
 


Mýtus o B12 při veganství, vitariánství

18. 10. 2012

 Mýtus o B12: Spolehlivými zdroji vitamínu B12 jsou spirulina, řasy, mořská zelenina, kvašené potraviny (jako třeba miso, tempeh, tamari, kyselé zelí a umeboshi švestky) nebo syrová zelenina.

B12 a metody zpracování potravin. Kvašené potraviny, například tempeh a miso, se kdysi považovaly za zdroje vitamínu B12. Tento předpoklad se objevil v době, kdy ještě nebyly natolik hygienické a tvrdě kontr

olované metody zpracování potravin. U tradičních metod se mohly do kvašených potravin dostat všechny druhy bakterií, včetně těch, které produkují vitamín B12. Moderní hygienické kontroly tyto baktérie eliminují, proto se nelze na tyto potraviny spoléhat jako na zdroje vitamínu B12, ani na spirulinu nebo mořské řasy. V mořské zelenině může být nějaké množství vitamínu B12, ale je nepředvídatelné a závisí na typu mořské zeleniny, výměšcích a bakteriích přítomných ve vodě, kde zelenina vyrostla. Ani chaluhy neberte za zdroj vitamínu B12.
Látky podobné vitamínu B12. Mořská zelenina, spirulina a další typy řas mohou obsahovat látky, které jsou svojí strukturou podobné vitamínu B12 (známe je jako nekobalaminové korrinoidy). Tyto látky jsou sice vitamínu B12 podobné, ale rozhodně nejsou stejné. Můžeme je přirovnat k téměř identickým dvojčatům, ale přesto jim něco chybí. Na povrchu buněk mohou zaujímat ta samá místa jako skutečný vitamín B12, a také vytlačují molekuly B12 ze svých legitimních míst. Ve skutečnosti mohou tyto látky zabraňovat vitamínu B12 v provádění jeho důležité práce. Potraviny, které obsahují velké množství těchto nekobalaminových korrinoidů, nám nepomohou uspokojit potřebu vitamínu B12, ve skutečnosti mohou situaci ještě zhoršit.

Vědecký výzkum prokázal, že mořská zelenina, spirulina a jiné typy řas jsou neúčinné v případech, kdy chceme zabránit nedostatku vitamínu B12, dokonce matou některé laboratorní testy na vitamín B12, protože tyto látky nejdou odlišit od skutečného vitamínu B12.
Potraviny, které nejsou spolehlivým zdrojem vitamínu B12. Na žádnou z těchto následujících potravin byste se neměli spoléhat jako na zdroj B12: fermentované potraviny (jako třeba miso, tempeh, tamari, kyselé zelí a umeboshi švestky), mořská zelenina, spirulina, řasy, syrové rostlinné potraviny a neobohacené rostlinné potraviny.
Pokud se na etiketě obohaceného výrobku v seznamu ingrediencí uvádí „kobalamin“ nebo „kyanokobalamin“, budete vědět, že je to ten správný vitamín!

zdroj: http://www.vegetarian.cz/ostatni/pruvodce%20kniha%20ukB12.html

No a kdo se v tom má tedy vyznat? :/
 
 
 
Co by měl každý vegan vědět o vitamínu B12

Příliš nízká hladina B12 může způsobit chudokrevnost a poškození nervové soustavy. Jediné spolehlivé veganské zdroje B12 jsou potraviny obohacené B12 (některá rostlinná mléka, některé sojové výrobky) a vitamínové doplňky. Vitamín B12, ať už ve speciálních vitamínových přípravcích, obohacených potravinách nebo živočišných produktech pochází z mikroorganis
mů. Většina veganů konzumuje dost B12 na to, aby předešli chudokrevnosti a poškozením nervové soustavy, ale mnozí dostávají množství menší, než jaké je potřebné k minimalizaci rizika srdečních onemocnění a komplikací v těhotenství. Abychom mohli plně využít výhody veganské stravy, měli bychom se řídit jednou z následujících rad:

1. jíst obohacené potraviny dvakrát či třikrát denně - tolik, abychom dostali alespoň 3mcg B12 denně nebo

2. brát denně jednu tabletu B12, která dodává alespoň 10mcg nebo

3. brát jednou týdně tabletu B12, která obsahuje alespoň 2000mcg. Pokud se rozhodnete záviset jen na obohacených potravinách, zkontrolujte na jejich obalu, že jíte dost vitamínu B12.

Čím řidčeji dostáváte B12, tím větší množství byste ho měli brát, vitamín B12 se totiž nejlépe vstřebává v malých dávkách. (výše uvedená doporučení s tím počítají.) Nevadí, pokud překročíte doporučovaná množství nebo budete kombinovat více možností. Správné informace přispívají ke zdraví veganů, proto je šiřte. I když už si nepřečtete víc o B12, víte vše, co potřebujete vědět.

Pokud chcete vědět víc, čtěte dál. Tyto informace byly připraveny Stephenem Walshem (Stephen_walsh@vegans.fsnet.co.uk), členem předsednictva britské Vegan Society, a dalšími členy vědecké skupiny International Vegetarian Union (IVU-SCI) v říjnu 2001. Mohou být volně použity, ale pouze v úplném znění.

Vitamín B12 a veganská strava

Poučení z historie

B12 je velmi zvláštní vitamín. Potřebujeme ho v mnohem menším množství než všechny ostatní vitamíny. Deset mikrogramů B12 během dne je zřejmě nejvyšší množství, jaké je tělo schopno využít. I když ve stravě chybí všechny známé zdroje vitamínu B12, příznaky nedostatku se většinou u dospělých objeví až po pěti nebo i více letech, u některých lidí ale už po roce. Existuje velmi malá skupina lidí, kteří se i bez jakéhokoliv spolehlivého zdroje B12 dokážou vyhýbat příznakům klinického nedostatku i více než dvacet let. B12 je jediný vitamín o kterém nebylo spolehlivě zjištěno, že je spolehlivě dodáván rostlinnou stravou založenou na přírodních potravinách s dostatkem ovoce a zeleniny spolu se slunečním zářením. Hodně býložravých savců, včetně krav a ovcí, dokáží vstřebávat B12 produkovaný bakteriemi v jejich trávící soustavě. B12 je do jisté míry přítomen i v půdě a rostlinách. Tato pozorování vedla některé vegany k názoru, že B12 nepotřebuje žádnou speciální pozornost, nebo dokonce že jde o jakousi důkladně udělanou novinářskou kachnu. Další navrhují různé speciální potraviny, jako jsou spirulina, nori a tempeh, jako vhodné neživočišné zdroje B12. Čas ale prokázal neplatnost těchto teorií. Za více než 60 let veganského experimentování se vitamínové přípravky a potraviny obohacené vitamínem B12 ukázaly jako jediné opravdu spolehlivé zdroje B12 pro zachování zdraví veganů. Je velmi důležité, aby si každý vegan zajistil dostatečný příjem B12 z obohacených potravin nebo vitamínových doplňků. Zlepší se tím naše zdraví a to pomůže vzbudit zájem o veganství u dalších lidí.

Doporučovaná množství B12

Doporučení pro vitamín B12 se v jednotlivých státech značně liší. Doporučované denní dávky jsou v USA 2,4mcg pro dospělé a 2,8mcg pro kojící matky, v Německu pak 3mcg. Doporučovaná množství jsou většinou založena na 50% vstřebatelnosti B12, běžné pro malé dávky získávané z jídla.

Pro naplnění německých a amerických doporučení je třeba dostávat tolik B12, aby se průměrně 1,5mcg denně vstřebalo. Toto množství by mělo stačit k tomu, aby se předešlo i počátečním známkám nedostatku B12, jako jsou lehce zvýšená hladina homocysteinu a kyseliny metylmalonové. I lehce zvýšená hladina homocysteinu je spojená se zvýšeným rizikem mnoha zdravotních problémů, například nemoci srdce , preeklampsie - křeče a vysoký krevní tlak u těhotných žen, poškození části nervové soustavy u malých dětí.

Dosažení přiměřeného příjmu je jednoduché, můžeme si vybrat z několika způsobů. Vitamínu B12 je vstřebáváno až 50% z dávky 1 mcg nebo méně, ale asi jen 0,5% z dávek vyšších než 1000mcg. Takže pokud berete B12 v delších časových intervalech, musíte dávky několikanásobně zvýšit, abyste dosáhli vstřebávání dostatku B12. Častá konzumace potravin s přídavkem B12 - abyste měli 1mcg třikrát denně s rozestupem několika hodin - uspokojí potřebu B12. Dostupnost obohacených potravin je různá v jednotlivých státech a množství obsaženého B12 se mění značku od značky, a tak zajištění si potřebného množství B12 z těchto výrobků vyžaduje nějaké to pročítání obalů a promýšlení, jak si vypracovat vhodný plán v závislosti na místních zdrojích a individuálních chutích.

Braní vitamínových přípravků obsahujících 10mcg B12 (nebo více) dodá tělu přibližně stejné množství B12 jako 1mcg třikrát denně. Je to asi nejekonomičtější metoda, protože jedna silná tableta se může brát kousek po kousku. 2000mcg B12 jednou týdně by také zajistilo jeho dostatečný příjem. Doplňkové tablety B12 by se měly rozkousat nebo rozpustit ve vodě pro zvýšení vstřebávání. Měly by se uchovávat mimo dosah světla. Jako u každého vitamínového doplňku, je lepší nebrat víc než se doporučuje pro maximální využití, nemělo by se brát víc jak 5000mcg týdně, i když nejsou důkazy o toxicitě vyšších dávek.

Všechny tři možnosti by měly zajistit potřebné množství B12 většině lidí s normálním metabolismem. Pro jedince s poruchou vstřebávání B12 by mohla být nejlepší ta třetí metoda - 2000mcg týdně, protože nezávisí na normálních vnitřních faktorech ve střevech.

Existují i další, velmi zřídka se vyskytující poruchy metabolismu, kdy je potřeba úplně jiného přístupu k dosažení doporučovaného množství B12. Pokud máte nějaký důvod k podezření na vážné zdravotní problémy, poraďte se neprodleně s lékařem.

Příznaky nedostatku B12

Klinický nedostatek může způsobit chudokrevnost nebo poškození nervového systému. Většina veganů konzumuje dost B12 na to, aby se klinickému nedostatku vyhnuli. Dvě podskupiny veganů jsou ale zvlášť rizikové: dlouhodobí vegani kteří nejedí ani běžné obohacené potraviny (jako vitariáni nebo vegani makrobiotici) a kojenci, jejichž matky jsou veganky s nízkým přísunem vitamínu B12.

U dospělých jsou typickými příznaky nedostatku B12 ztráta energie, nervozita, otupělost, snížená citlivost na bolest a tlak, zamlžené vidění, abnormální způsob chůze, rozbolavělý jazyk, zhoršená paměť, zmatenost, halucinace a změny osobnosti. Tyto příznaky se často vyvíjí postupně během několika měsíců nebo i roku než jsou rozpoznány jako důsledek nedostatku B12 a obvykle zmizí při podávání B12. Neexistuje ale žádná vždy se objevující a spolehlivá skupina příznaků a jsou známy i případy trvalých následků z nedostatku B12 u dospělých.

Pokud máte podezření na nějaké problémy, zjistěte si přesnou diagnózu u lékaře, každý z těchto příznaků může být způsoben i něčím jiným než je nedostatek B12.

U dětí se obvykle objevují příznaky mnohem rychleji. Nedostatek B12 může vést ke ztrátě energie, k nechutenství a zastavení růstu. Pokud přísun B12 není rychle obnoven, může to pokračovat až ke komatu nebo smrti. Ani u dětí neexistují žádné spolehlivé příznaky. Děti jsou mnohem náchylnější k získání trvalých následků než dospělí. Některé se úplně zotaví, ale u některých se objevuje opožděný vývoj.

Tato rizika jsou sama o sobě již dostatečným důvodem k vyzvání každého vegana k tomu, aby neustále informoval ostatní o důležitosti B12 a šel dobrým příkladem. Každý případ nedostatku B12 u veganského dítěte nebo neinformovaného dospělého je tragédie a dělá veganství špatnou pověst. Homocystein a B12 To ale není všechno. Většina veganů má dost vitamínu B12, aby předešli klinickému nedostatku, ale přesto se u nich projevuje snížená aktivita enzymů závislých na B12 vedoucí k vyšší hladině homocysteinu.

Během minulých deseti let bylo shromážděno mnoho důkazů o tom, že i lehce zvýšená hladina homocysteinu zvyšuje riziko srdečních onemocnění, mrtvice a komplikací v těhotenství. Množství homocysteinu v těle je ovlivňováno i jinými látkami, hlavně kyselinou listovou (foláty). Obecná doporučení pro zvýšení příjmu kyseliny listové bývají za účelem snížení hladiny homocysteinu a prevenci těchto rizik. Příjem kyseliny listové je u veganů obvykle dobrý, zvlášť při větší spotřebě zelené zeleniny. Přesto opakovaná zjištění zvýšené hladiny homocysteinu u veganů a do jisté míry i ostatních vegetariánů ukazují, že musíme mít dost B12, abychom předešli zbytečným zdravotním rizikům.

Testování stavu B12 v těle

Měření hladiny vitamínu B12 v krvi je u veganů značně nespolehlivé, zvláště u těch ,kteří jí jakékoliv řasy. Řasy a některé další potraviny z rostlin obsahují látky analogické B12 ("falešný B12"), které jsou v krevních testech nerozeznatelné od pravého B12, a přitom vlastně brání metabolismu B12. Krevní obraz je také nespolehlivý, protože větší množství kyseliny listové potlačuje příznaky chudokrevnosti v důsledku nedostatku B12, která by mohla být zjištěna krevním obrazem. Testování krevního homocysteinu je přece jen spolehlivější, hladina nižší než 10mmol/litr je ideální. Nejspecifičtější testy na stav B12 je testování kyseliny methylmalonové.

Pokud je v normálním rozmezí v krvi (méně než 370mmol/l) nebo moči (méně než 4 mg/ mg kreatininu), pak má tělo dostatek B12. Hodně lékařů stále spoléhá na přímé zjištění množství B12 v krvi a krevní obraz. To ale nestačí, zvlášť u veganů.

Existuje veganská alternativa pro potraviny obohacené B12 a vitamínové doplňky? Pokud se z nějakého důvodu rozhodnete neužívat vitamínové přípravky ani obohacené potraviny, měli byste vědět, že se pouštíte do nebezpečného experimentu, který už zkoušelo mnoho lidí a s velice malým úspěchem. Pokud jste dospělý nebo dospělá, která nekojí dítě, není těhotná a ani nehodlá otěhotnět, a chcete vyzkoušet potencionální zdroj B12, který zatím nebyl potvrzen jako nedostatečný, pak to s náležitou opatrností může být rozumná věc. Měli byste si ale ve vlastním zájmu zajistit každoroční kontrolu stavu B12 ve vašem těle. Pokud by byla hladina homocysteinu nebo methylmalonové kyseliny zvýšená, můžete ohrozit své zdraví, pokud budete v pokusu pokračovat.

Pokud kojíte, jste těhotná nebo chcete otěhotnět, anebo zvažujete vyzkoušet alternativní zdroje na dítěti, pak to neriskujte. Je to neospravedlnitelné. Udávané zdroje B12, které se výzkumy přímo na veganech ukázaly jako neadekvátní, jsou například bakterie v lidských střevech, spirulina, sušená nori a většina ostatních mořských řas. Několik výzkumů na vitariánech ukázalo, že ani syrová strava nijak zvlášť proti nedostatku B12 nechrání. To, že se B12 nachází v určité potravině nutně neznamená, že tato potravina je zdrojem B12. Je těžké odlišit pravý B12 od jeho analogií, které mohou dokonce narušit metabolismus B12. I když se pravý B12 v potravině vyskytuje, může zůstat nevyužit, pokud jsou analogie přítomny v množství srovnatelném s pravým B12. Jediný spolehlivý test na zdroj B12 je neobjevení se nebo náprava příznaků nedostatku B12 při dlouhodobé konzumaci potencionálního zdroje.

Přírodní, zdravá a soucitná strava

Aby strava mohla být nazvána opravdu zdravou, musí být nejlepší nejen pro několik izolovaných jedinců, ale musí umožnit šesti miliardám lidí zdravě žít a růst a dosáhnout udržitelné soužití s těmi mnoha dalšími druhy, které tvoří "živou zemi". Z tohoto hlediska je přirozenou adaptací pro většinu lidí (nejlépe ale pro všechny) v dnešním světě veganství. Na odporných metodách současného továrního způsobu chovů a jejich snaze degradovat živé, cítící bytosti na pouhé stroje není nic přirozeného. Při volbě užívat vitamínové doplňky nebo potraviny obohacené B12 vegani berou B12 ze stejného zdroje jako každé jiné zvíře - z mikroorganismů - bez způsobení utrpení jiné citlivé bytosti, či škod na životním prostředí.

U veganů konzumujících dostatečné množství potravin s přídavkem B12 nebo vitamínových přípravků je riziko nedostatku B12 mnohem menší než u typického "masožravce". Institut lékařství se při určování dostatečných dávek B12 vyjadřuje velmi jasně: "Protože 10 až 30% starších lidí může postrádat schopnost vstřebávání přírodně se vyskytujícího vitamínu B12, doporučujeme lidem starším 50 let, aby získávali svou doporučenou denní dávku hlavně konzumací potravin obohacených vitamínem B12 nebo vitamínových přípravků obsahujících vitamín B12."

Vegani by se podle této rady měli už o 50 let dříve, k prospěchu jich samých i zvířat. B12 nemusí nikdy být problém pro dobře informované vegany. Správné informace zlepšují zdraví veganů, proto je šiřte.

Článek je překlad ze stránek britské The Vegan Society (zde naleznete originál), přeložila Ivana Uhýrková.

http://vegan.web-stranky.cz/redakce/B12-a-veganska-strava-P97.html